Máma je pro dítě vzorem životního stylu. Buďte tím správným příkladem

Možná si to ani neuvědomujete, ale jste pro své dítě velkým vzorem z hlediska stravování. Svým chováním, řečí těla a mluvou ovlivňujete jeho budoucí život. Zjistěte, jak být pro své dítě správným příkladem a jak mu dát ten nejlepší základ do života.

Jak rodiče ovlivňují své děti?

Dítě vyrůstající v rodině, kde rodiče nebo jen jeden z rodičů drží dietu tím způsobem, že dietní pokrmy připravuje nejen sobě, ale i ostatním členům rodiny, si utváří špatný vztah k jídlu. Pokud k tomu ještě rodič přidá nářky a stěžování si na svoji postavu, dítě z takovéto rodiny nemá šanci vybudovat si pozitivní vztah ke správnému stravování.

Platí to ale samozřejmě i u rodin, ve kterých rodiče naopak velice rádi konzumují velké množství jídla v jakoukoliv denní dobu. To se logicky promítá ve výchově dítěte a jeho způsobu stravování. V tomto případě si potomek k jídlu vytváří přehnaně kladný vztah, který v pozdějším věku může vést až ke sklonům k nadváze nebo dokonce k obezitě.

Najděte správnou zlatou střední cestu

Snažte se proto své dítě vést ke správným stravovacím návykům. Nezapojujte dítko do svých redukčních diet, anebo ho naopak nepřejídejte. Připravujte pro školáčky vhodné, pestré a výživově správné svačinky. Omezte nářky na svůj vzhled a časté pozorování se v zrcadle.

Uvědomte si jen, jaké poznámky při jídle říkáte, nebo jaké věty ve spojení se stravováním používáte. Mezi časté věty patří například:

  • „Polévka je grunt, kdo ji nejí, ten je špunt“
  • „Jídlo se musí dojídat“
  • „Kdo to sní první, vyhraje!“
  • „Koukej to sníst, jsi jako lunt!“
  • „Nenech na talíři žádné zbytky!“
  • „Nejez tolik, budeš tlustá po mamince!“

Všechny tyhle nesmyslné a zdánlivě neškodné hlášky, mohou vaše dítě ošklivě poznamenat. Rodiče také často svádí své problémové partie na dědičnost a genetické vlivy. Samozřejmě genetika hraje ve stavbě našeho těla důležitou roli, ale někteří dospělí kladou na tento faktor až příliš velký důraz. V tomto duchu pak vyslovujeme věty typu:

  • „Za svůj velký zadek nemohu, je to dědičné“
  • „Tlustá stehna a velké pupky máme v rodině“

 

Svým chováním ovlivňujeme nejen způsob stravování dítěte

Rodiče svým chováním z hlediska zdravého životního stylu neovlivňují pouze vztah dítěte k jídlu, ale i vnímání jeho vlastního těla. Mezi další oblasti, za které jsou rodiče často nevědomky zodpovědní, patří například láska k pohybu, sebeúcta a dokonce i způsob stolování.

Všechny tyto oblasti se promítají v psychickém a emočním vývoji dítěte, a jestliže dojde ať už z jakéhokoliv důvodu k narušení rozvoje, může to mít na dítě neblahý dopad.

Rodiče nejsou jediní, kdo mají na dítě vliv

Ovšem nejen rodiče poznamenávají své dítě. Podstatnou úlohu ve vnímání sebe sama sehrávají i spolužáci a jejich uštěpačné poznámky týkající se jakékoli odlišnosti vašeho dítěte od jiných vrstevníků.

Dokonce i některé učitelky trousí na žáky nevhodné poznámky, které dítě mohou napadnout a ztrapnit. V takovém případě si dítě informaci uloží do paměti, a i když si větu nebude pamatovat, její pojetí se mu bude kdykoli při podobné narážce vybavovat.

Tak to v našem mozku funguje. Vstřebáváme informace, přijímáme názory a nevědomě si pak kontrolujeme nebo pozorujeme to, na co dotyčná upozornila.

Jak nás negativní vzpomínky z dětství ovlivňují v dospělosti?

Některé studie a názory odborníků na tuto problematiku říkají, že vztah člověka k jídlu se utvoří prakticky hned po narození. Někteří odborníci zase spojují negativní vliv dítěte na jídlo s inkubátorem.

Myslí tím to, že děti, které musely být dány po narození do inkubátoru, si do paměti vryly vzpomínku na to, že musí jíst, aby přežily. Další takovou domněnkou je, že miminka, které jejich maminka musela najednou přestat kojit, si zapsaly do paměti: „Pozor, jídlo může dojít!“ Takoví lidé si v dospělosti doma doslova hromadí jídlo, aby měli jistotu, že mají potravin velkou zásobu na pozdější, horší časy.

Zajímá vás, do kolika let působí váš vliv na dítě nejvíce? Zpravidla se udává věk do 12 let, kdy vzniká obrovské množství emočních zápisů do podvědomí.

Nemusíte nic říkat

Myslíte si, že vaše dítě je ještě hodně malé na to aby vnímalo, jak jíte, co jíte nebo zda držíte dietu? V tom případě se mýlíte. Miminko vnímá i beze slov. Dítě má totiž v nízkém věku mozek citlivější na pocity a postoje matky, takže vjemy a podněty pro další svůj rozvoj přijímá nevědomě, aniž by třeba muselo umět mluvit.

Pozitivní přístup a myšlenky jsou základem zdraví

Přistupujte k hubnutí, dietám a změnám životního stylu pozitivně. Nesnažte se držet drastické hladovky. Prostě jen jezte přiměřeně a hýbejte se.

Do svých sportovních aktivit můžete zapojit i své dítě.  Jděte s ním do bazénu plavat, vyzkoušejte strollering – neboli cvičení s kočárkem a až vaše dítě vyroste, naučte ho jezdit na kole – věřte, že i u toho se leckdy pořádně proběhnete. Díky tomu se můžete společně s dítětem radovat.

Získáte tak příjemný pocit, že na sobě pracujete a snažíte se žít zdravě. Tento pozitivní pocit vaše dítko vycítí a bude pro něj vodítkem v pozdějším věku.

Jděte svému dítěti příkladem

Je také potřeba, abyste byla pro dítě vzorem, dobrým vzorem. Protože to, co děláte vy, po vás bude chtít opakovat i vaše dítě. To co máte ráda, nebo naopak, to co ráda nemáte, nebude mít rád ani váš syn nebo dcera.

Jak může dítěti chutnat jídlo, které maminka nesnáší, má k němu odpor a nerada ho připravuje? A proč by se mělo dítě pravidelně stravovat, když máma jí dvakrát za den nebo nejí vůbec?

Rodič musí jít dítěti příkladem. Nesnažte se ale svého potomka do něčeho nutit. Když ho budete nutit do sportování, bude to nenávidět. Pokud budete dceři zakazovat sladkosti, bude je chtít o to víc. Jediným řešením je pozitivní motivace a vedení ke správným návykům pozitivními emocemi.

Projevy špatných stravovacích návyků a vnímání svého těla

Tyto příznaky se objevují u dětí, u kterých se špatný vztah k jídlu rozvinul natolik, že na tento problém reaguje už i jejich vlastní tělo:

  • Alergie
  • Zácpa
  • Průjem

Jedná se o projevy psychosomatické a naznačují nevyrovnanou dětskou psychiku.
Chování dětí, které se bojí, že budou tlusté nebo se budou nějak lišit od ostatních, se projevuje takto:

  • Příliš časté prohlížení své postavy v zrcadle
  • Srovnávání své postavy s jinými dětmi
  • Neochota pravidelně jíst
  • Nechutenství

Teď když už víte, jak působí vaše chování, můžete se snadno stát správným vzorem pro své dítě. Přejeme vám hodně úspěchů!

1 Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *